Informace o nás

Hlavní sorty vinné révy

Vinařskou oblast na řece Mosele charakterizují minerální, ovocná bílá vína s malým obsahem alkoholu. Díky specifickému složení půdy a dlouhé fázi dozrávání mají tato vína charakteristické minerální aroma. I silná suchá vína působí díky minerálním složkám jemně a elegantně.

Riesling, král bílých vín, se na Mosele, Sáře a Ruweru pěstuje od středověku. Hrozny dozrávají pozdě a dávají vínu ovocnou, plnokrevnou a elegantní chuť. Vůně a chuť jsou často ovlivněny arómatem světlého ovoce, jakým jsou jablka, hrušky, broskve. U přezrálých vín jsou typické arómaty nažloutlého ovoce – meruněk, mirabelek, ananasu či lychee, výrazně sladká vína připomínají exotické ovoce jako mango a maracuja, a dále rozinky a med. Univerzální Riesling dává vína všech možných chutí a jakostí, od jemně trpkých jakostních vín až po minerálně suchá špičková vína, od lehkého ovocného kabinetu až po nasládlé výběry, zrnkové výběry a ledová vína. Skladovatelnost vysoce jakostních ryzlinkových vín je enormní.

Müller-Thurgau, kříženec Rieslingu a Madeleine Royale je druhou nejdůležitější odrůdou této oblasti. Ovocné kyseliny této sorty nejsou tak výrazné, z hroznů se vyrábí jemné víno. Ve vůni vína je typický nádech muškátu.

Elbling byl ve středověku rozšířen po celém Německu. V současnosti se ve větší míře pěstuje pouze kolem Mosely. Vína vyrobená ze sorty Elbling jsou perlivá, svěží a nekomplikovaná. Skvěle se hodí pro výrobu sektu. Mutací je červený Elbling, z jehož hroznů lze vyrobit růžově zabarvená vína a sekty.

Rulandské modré (Blauer Spätburgunder) je odrůda mezinárodně známá jako Pinot Noir a je to jedna z nejušlechtilejších odrůd červeného vína na světě. Z hroznů se vyrábí ovocná, elegantní a komplexní červená vína. Na vápenatém podloží horní Mosely i na břidličné hornině rostou zajímavé sorty červených hroznů, které často dozrávají i v malých dřevěných kádích (barrique). Kromě toho je Spätburgunder nabízeno jako Rose a lisováno na principu bílých hroznů jako Weißherbst nebo „Blanc de noirs". Velmi oblíbené jsou také růžové sekty ze sorty Spätburgunder.

Dornfelder, tento relativně mladý kříženec z odrůd Helfensteiner a Heroldrebe se na Mosele ujal jako druhá nejdůležitější sorta červených hroznů. Vyrábí se z nich silná tmavě červená vína.

Bílý Burgunder, tato mutace sorty Spätburgunder, nazývaná také Pinot Blanc, dává vláčná a elegantní, silná vína. Bílý Burgunder je žádaným vínem a pro mnoho vinařů je důležitým doplňkem jejich nabídky. Vedle Bílého Burgunderu se pěstuje také jeho příbuzný „Šedý Burgunder", nazývaný také Pinot Gris nebo Pinot Grigio.

Dalšími bílými odrůdami révy pěstovanými na Mosele, Sáře a Ruweru, které však hrají v produkci moselských vín pouze druhořadou roli, jsou Kerner, Chardonnay, Auxerrois, Bacchus, Ortega, Optima, Reichensteiner a Findling.

Červené sorty pěstované v malém rozsahu jsou Regent, Frühburgunder, Schwarzriesling, Cabernet Sauvignon a Merlot.

Historie vína na Mosele

Údolí řeky Mosely je považováno za nejstarší německou oblast pěstování vinné révy a patří ke klasickým vinařským oblastem Evropy.

Vinohrady na Mosele a jejích přítocích představují největší souvislou vinařskou oblast na strmých svazích na světě. Předpoklady pro pěstování vína zde sahají hluboko do historie: podloží z tmavé, na minerály bohaté břidlice, na kterém roste především vynikající odrůda bílého ryzlinku, vznikla zhruba před 400 miliony lety.
Lidé žijící podél Mosely rozpoznali potenciál této geologicky, topograficky a mikroklimaticky neobvyklé oblasti již před více než 2000 lety a od té doby využívají strmé jižní svahy říčních údolí k pěstování vinné révy. To byl počátek jedinečné vinné kultury v této oblasti.
Mosela a dolní toky jejích přítoků Sáry a Ruweru se zařezávají hluboko do Porýnské břidličné vrchoviny, a vytvářejí tak vhodné prostředí pro pěstování révy. Díky chráněné poloze patří údolí těchto řek k nejteplejším v Německu. Teplo řeky brání působení mrazu, teplotní výkyvy jsou minimální. Pravidlem jsou mírné zimy a teplá léta s dostatkem srážek. To vše způsobuje velmi dlouhou vegetační periodu – od dubna do října. V některých letech dozrávají hrozny dokonce až v listopadu.

Trocha historie

Mnoho archeologických nálezů dokládá, že na strmých svazích pěstovali vinnou révu Římané již v prvním století. Rostoucí poptávka vojenského i civilního obyvatelstva vedla v římské době k zakládání vinohradů ve velkém stylu. Podél celého toku Mosely nalezli archeologové zbytky římských venkovských statků, svatyň, odpočívadel a tvrzí i lisů na víno.
Po pádu Římské říše převzaly hlavní roli v rozvíjení vinařství kláštery. V pozdním středověku přinesl cisterciácký řád do oblasti Mosely své znalosti z Burgundska. Po francouzské revoluci znamenala sekularizace Napoleona Bonaparta konec klášterního pěstování révy, vinice přešly do vlastnictví šlechty a měšťanstva.
Velký rozkvět pěstování révy na Mosele přinesl konec 19. století. Steillage Riesling se stal nejžádanějším a nejdražším bílým vínem na světě a vychutnávali ho na dvorech monarchů od Londýna po St. Petersburg i ve špičkových restauracích od Berlína až po Paříž, a to za vyšší ceny než známé značky Chateaux von Bordeaux a Burgund.
Velká poptávka po bílém víně s ovocným nádechem po druhé světové válce přinesla oblasti další rozkvět. Plocha vinic vzrostla a v současnosti je Mosela pátou největší ze třinácti německých vinařských oblastí.

Střední Mosela

Střední Mosela tvoří srdce tohoto pěstitelského regionu. Většina vinic této oblasti se nachází mezi Trevírem a Briedelem. Ryzlink se v tomto regionu pěstuje na více než 62 procentech vinic a Müller-Thurgau na 17 procentech. Téměř 10 procent činí červené sorty révy, všem vévodí Spätburgunder a Dornfelder. Bílá odrůda Kerner je na střední Mosele zastoupena více než 5 procenty, bílý Burgunder 2 procenty.